Den, kdy jsem poprvé viděla kongresmana

Vypravili jsme se (vypravili nás) na návštěvu Kapitolu, teda sídla Kongresu. Bohužel bez prohlídky. Ale byli jsme v tý důležitý místnosti, kde zasedá Sněmovna reprezentantů, a já jsem seděla v křesle, kde sedává Majority Leader! Což mi díky zákazu focení nikdo neuvěří.

Kupole zevnitř je úplně stejně pěkná jako kupole zvenku.

Taky jsme se zašli podívat na Nejvyšší soud, bohužel dva dny před tím, než to tam začalo být zajímavý.

Já a moje bakalářka.

Jak jsem už zmínila, TFAS je pro-republikánská organizace, která se vůbec netají s tím, že chce vychovávat novou generaci lídrů k libertariánství. Konkrétně v tomhle programu to dělají tak, že prostě nenabízí alternativu. Prakticky všichni vyučující, potažmo jejich předměty, hrajou na jednu notu. Je to ale aspoň pořád nota akademická, na rozdíl od přednášek hostujících řečníků, což jsou leckdy i politici (účast je pochopitelně povinná).

Než jsem se obrnila, přišlo mi to šílený – ani jsem netušila, jak moc jsem ráda za náš poměrně neutrální přístup ke vzdělání. Teď mi to přijde spíš směšný – před přednáškou jsem schopná předpovědět, o čem se bude mluvit, jakej bude řečníkův názor, a jak budou některý vytipovaný Američani valit oči a nadšeně přikyvovat.

Ale proč jsem s tím začala – dneska jsme poprvé měli přednášku řečníka, kterej pracuje pro současnou administrativu. Byl děsně nudnej, což mělo asi ilustrovat, že demokraty teda nenene.