Den, kdy jsem poprvý jedla zadarmo

Konečně jsem měla čas prozkoumat okolí – dopadlo to tak, že jsem místo do supermarketu došla do Georgetownu (všem okolo to přijde jako hrozně vtipná historka, nechápu).

Odpoledne se mi moje průzkumy vyplatily – na pořadu dne byla totiž bojovka spočívající v „vyfoťte se s“ na sto dvacet způsobů. A to nepřehánim. V týmu jsme sice měli dva Američany, kteří ale bohužel nevěděli ani kde sídlí viceprezident, takže jsme za odměnu dostali jen pizzu zadarmo a ne stodolarovou poukázku jako vítězové.

Foto: Ann Vaida

Foto: Ann Vaida

První pizza zadarmo.

Večer jsme měli autobusovou vyjížďku po turistických atrakcích. Ve zkratce, v DC jsou hlavně dva druhy pamětihodností: politicky důležitý budovy (jako je Bílý dům nebo Kongres) a památníky. Památníky všeho možnýho – válek, prezidentů, skautů, signatářů deklarace nezávislosti, otroků, Titaniku, obětí komunismu. Pokud si představujete památník třeba jako sochu nebo kámen, tak jste dost často vedle. Jestli se v něčem projevuje americká megalomanie, tak v tomhle. U těch významnějších si spíš představte obří dům nebo fontánu o velikosti fotbalovýho hřiště.

Kapitol se bohužel bude rekonstruovat až do inaugurace příštího prezidenta.

Památník korejské války

Lincoln Memorial

National Mall a Washington Monument

Nejlepší část vyjížďky ale byla průvodkyně, která byla tak ukrutně klišovitě americky vlastenecká, že se jí dalo jen konstatntě smát. Dozvěděli jsme se například, že Amerika je jednou z velmi mála zemí na světě, kde může každej kritizovat prezidenta. Jako příklad země, kde to nejde, uvedla…Rusko. Tam se prý za to můžete dostat i do vězení. ("Ohhhhhhh.") Představte si to.

Co nevidíte: náušnice s americkou vlajkou, pouzdro na mobil s americkou vlajkou, americkou vlajku na tyči pro usnadnění orientace turistům.

A na závěr večera průvodkyně místo deštníčku s americkou vlajkou vytáhla blikající svítící věc, s níž vztyčenou nad hlavou vypadala jako Socha svobody.