Den v práci, poprvé

Stalo se vám, že jste si svůj úplně první den v práci představovali jako z americkýho filmu, a on tak pak vůbec nevypadal? Mně ne. Protože svůj úplně první den v práci, opravdových 8 hodin v kanceláři, jsem zažila v Americe.

Moje první „nine to five“ začalo pochopitelně kafem ve Starbucksu. Pak jsem recepční řekla „Hi, how are you, what’s your name?“ a už jsem jela do osmýho patra do kanceláře, která má bohužel výhled na zadní dvorek a ne třeba na budovu World Bank, která je hned vedle. Je to organizace, která prosazuje občanská práva, hlavně z hlediska černochů. Její zakladatel je podle všeho v USA docela celebrita. Pracujou v ní čtyři černošky - a já. Doslova první pokyn, co jsem dostala, byl, že když zvednu telefon a ozvou se rasistický urážky, mám to položit. Hned první den jsem dostala pozvánku na networkingový setkání ne-bílých stážistů. (Asi nepůjdu.)

...potud lesk a sláva Ameriky, většinu dne jsem promazávala databáze v Excelu. Dostala jsem z toho křeče do očí a šla jsem spát v devět.