Den, kdy jsem se zadarmo najedla fakt pořádně

TFAS pořádal jakože jó slavnostní večeři pro členy správní rady, sponzory, absolventy – a pár reprezentativních studentů, vybraných nějakou strašně pochybnou procedurou. Mě například pozvali, protože někdo odřekl. Akce to byla velmi gala, doplněná o obligátní libertariánskou přednášku. Lepší jídlo jsem snad nikdy nejedla. Lepší jídlo zadarmo jsem určitě nikdy nejedla.

Střet s americkou realitou: večeře byla zahájená společnou přísahou věrnosti vlajce Spojených států, s rukou na srdci. A modlitbou, u který jsem nejdřív nepochopila, že to je modlitba, protože začínala přibližně slovy "Thank you, TFAS, for organizing this dinner." 

(Kontrast: do divadla se v Americe chodí v civilu a jí se tam popcorn.)

Studenti pod 21 mimochodem musí na všech akcích nosit speciální jmenovky s kytičkou. To znamená, že zatímco já dostanu zadarmo whisky, oni dostanou sodovku. PA’s alias studenští poradci alias dohlížeči navíc umí nazpaměť, kdo je plnoletej a kdo ne, a tak chodí okolo a kontrolujou, jestli těm mladším někdo starší nepřenechal svoji skleničku. To je mimochodem trestný a může se za to jít do vězení.