Jelikož jsem pátek završila prvníma třema americkýma pivama,
musela jsem v sobotu ráno vyrazit dobrovolničit né úplně ve formě.
Měli jsme původně připravovat jídlo pro chudý děti, ale
nakonec jsem skončila ve skupince, která třídila oblečení v dobročinným
sekáči. (Kdybyste měli cestu do DC, určitě si zajeďte do Martha’s Outfitters,
většina věcí byla fakt pěkná a max. za 6 dolarů.) Jedinej problém byly tzv. šelmy,
jak je nazvala kamarádka Lucka. Obchod je plnej překupnic levnýho oblečení,
který tam prostě celej den stojí a vyhlíží pěkný kousky. Šelmy nás
s napřaženejma drápkama pronásledovaly uličkama a div že nám nervaly věci
z ruky. Oblečení, co jsme pověsily na stojany, zmizelo doslova do pěti
vteřin. Je mezi nima zřejmě i hierarchie – ta nejstarší těm ostatním šéfovala a
naštěstí pro nás je i trochu umravňovala.
Veselou součástí dopoledne byl Alex, jedinej kluk a čirou
náhodou taky kadet vojenskýho letectva. Jeho střet s tříděním oblečení, dívčím
světem a jeho terminologií byl hodně komickej. ("A tohle je jako pěkný?")
Odpoledne jsem vyrazila na závěrečnou ceremonii konference
American Constitutional Society a poslechla si řeč Ruth Bader Ginsburg,
soudkyně Nejvyššího soudu. Je jí 82 a je uctívaná jako rocková hvězda. Lidi ji
nosí na triku („You can’t spell TRUTH without RUTH.“) a nechávají si její
obličej vytetovat. Z ohlušujícího pískotu a tleskání, když se objevila, mi
málem zalehly uši.
Žádné komentáře:
Okomentovat