Moje mentorka mě pozvala na mňam mňam krabí karbanátek
(říkejme mu třeba krabanátek) do nejstarší restaurace v D. C., Old Ebbitt Grill. Alison je bezvadná, mladá, neformální, a kdybych chtěla zůstat
v D. C. a pracovat v jejím oboru, což nechci, tak by určitě byla
hrozně nápomocná.
Pracuje v Center for Education Reform, což je
organizace, která hlavně podporuje výuku v tzv. charter schools. Jsou to
takový speciální školy (většinou střední), který jsou sice financovaný
z veřejných peněz, takže se tam neplatí školný, ale nejsou pro ně závazný
federální osnovy, pravidla učitelských odborů (který mají v Americe
neskutečně silnou pozici, například propustit učitele, i když udělá nějakej
fakt velikej průšvih, je prakticky nemožný) a spousta dalších věcí. Což je
z podstaty věci kontroverzní. Charter schools ve většině případů díky
větší flexibilitě poskytujou kvalitnější vzdělání než klasický státní školy,
ale pochopitelně se občas objeví průšvih, kterej je diskredituje.
Peníze jsou celkově velkej problém americkýho vzdělávacího
systému. Úroveň škol se strašně liší podle ceny školnýho. Pokud je dítě z chudý
rodiny (pod oficiální /!!/ úrovní chudoby žije přes 15% lidí) a nedostane
stipendium nebo něco podobnýho, dostane prostě jen průměrný nebo podprůměrný
vzdělání. Jestli je pak blbý, tak to není úplně jeho vina.
A já si, oproti všeobecně rozšířenýmu názoru, vůbec
nemyslím, že jsou Američani blbí. Ti, co jsou se mnou v programu,
samozřejmě nejsou, je to taková bublina těch nejlepších. Ale
ani ostatní nebudou komparativně hloupější. Jejich vzdělávací systém je prostě
učí jiný věci než nás, už od školky. Míň vědomostí, víc schopností. Ve škole se
sice nehraje na informace a data, zato mají vžitou spoustu dovedností, o
kterých se mně ani nesnilo, třeba schopnost diskutovat, pokládat relevantní
otázky, psát eseje, bez problémů se bavit s cizíma lidma.
Žádné komentáře:
Okomentovat