Úvahy, jak ten den strávit, se pro spoustu lidí nesly v duchu paniky z ohlášený hrozby teroristickýho útoku. Hrozba nehrozba, místa, kde se hromadí davy lidí, mě odpuzujou. A tak přelidněný město, jako je D. C. na čtvrtýho července, aby člověk pohledal.
A to bychom nebyli my Čechoslováci, abychom nešli proti proudu! Se Saškou a (Američanem) Michaelem jsme místo na turistický lákadla vyrazili na Theodor Roosevelt Island, což je taková zalesněná bažina uprostřed řeky, kde stojí Teddyho památník. A jasně, že po cestě začalo pršet. A jasně, že pršet nepřestalo, ani když jsme v lese uprostřed bahna hodinu čekali, až to přejde. A jasně, že jsme zmokli až na spodní prádlo, když jsme se z ostrova (pod deštníkem!) odvážně vydali na výlet do Georgetownu. A jasně, že přestalo pršet hned, jak jsme došli domů.
| Vidím Teddyho, ale proč v ruce nemá pořádný klacek? |
| Výlet do přírody se nám v dešti trochu vymstil. |
| Před slavnými georgetownskými cupcaky byla i za deště fronta až za roh. |
Jo a ten slavnej ohňostroj za 240 tisíc dolarů? Tak to je prostě půlhodinovej ohňostroj. Díky bezvětří trochu zastřenej kouřem a mlhou. Občas ozvláštněnej smajlíkem nebo nápisem USA.
| Světýlka byly trošku zastřený kouřem a mlhou, ale to lidem nezabránilo v tom, aby na ně zbožně koukali. |
Žádné komentáře:
Okomentovat